1902 Cesta na mesiac Georges
Méliès
V květnu
1902 Georges Méliès natočil film, Cesta na Měsíc. Do kin šel
v černobílé a také barevné verzi, ručně kolorovaný. V té
době byl považován za celovečerní film – kolem 14 minut – a
stal se celosvětovým úspěchem. První blockbuster v historii
filmu byl však okamžitě zkopírován a plagován. V roce 1913
se Georges Méliès rozhodl na protest spálit sadu negativů tohoto
snímku. Jedna černobílá kopie však přežila. Barevná verze
byla považována za ztracenou. Až do roku 1993
1903 Veľká vlaková
lúpež Edwin Porter
Film, který je považován za
vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného
žánru. Zápletka Velké
vlakové loupeže vám
jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice
banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která
zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté
přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho. Download filmu
1915 Zrodenie národa D. W.
Griffith
Po svých prvních malých
filmech přichází David Wark Griffith ke svému prvnímu velkému
dílu, o kterém se dá hovořit jako o prvním historickém eposu a
které na jednu stranu vyvolalo obrovské protichůdné reakce a
nepokoje a na straně druhé, i přes svou více než tříhodinovou
délku, dokázalo snadno naplnit sály a pokladny kin v době své
distribuce.
Zrození národa je velkou společenskou freskou z
období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak
představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o
zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále
Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a
vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a
politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy
dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.
D. W.
Griffith díky tomuto snímku vytvořil zcela nové standardy
Hollywoodu a s pomocí nesčetných uměleckých inovací, které
zahrnovali dramatické záběry zblízka a pohyblivé záběry
znamenající odvrat od tradiční divadelní strnulosti, přes
paralelní dějové sekvence, prolínaní záběrů a různé
střihové techniky, zásadním způsobem přetvořil dobový filmový
jazyk.
Zrození národa však každopádně působí jako
silný propagandistický snímek a ve své době se setkal s
bouřlivým rozhořčením, zejména v Evropě, jakožto i nadšením.
Ale skutečnost je taková, že Zrození národa zůstalo
respektovaným dílem, které je dodnes podrobováno studiu a je
důležitým mezníkem v dějinách kinematografie
1916 Intolerancia D. W.
Griffith
"Otec filmové režie"
(prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval
úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky,
dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval
napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých
časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných
syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense
a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování,
vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích
abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě
vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud
natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v
decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými
Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu.
Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami
zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má
nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film
d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště.
Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v
příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných
obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s
motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je
inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev,
tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů.
Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu
slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák
ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy,
střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující
1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ
NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i
tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce
1919 Kabinet doktora
Caligariho Robert Wiene
V době pouťových atrakcí
přijíždí do městečka Holstenwallu doktor Caligari (WERNER
KRAUSS) se svým vystoupením. Předvádí v něm věštecké
schopnosti náměsíčníka Cesara (CONRAD VEIDT), kterého ovládá
pomocí hypnózy. Jeden z přítomných přihlížejících se Cesara
zeptá, jak dlouho bude ještě žít a Cesar odpoví, že do
svítání. Druhý den je dotyčný mladík nalezen zavražděn a
stopy vedou k Cesarovi...
CABINET DOKTORA CALIGARIHO bývá
označován jako první expresionistické dílo. Jeho kouzlo spočívá
především v nevídaném řešení výtvarné scény, kterou
obstarala skupina mladých avantgardních umělců DER STURM.
Dokonale vytvořili fantaskní dekorace pokřivených zdeformovaných
ploch a celkový dojem nereálného světa, který spolu s vypjatými
hereckými výkony, výrazným líčením herců a bizarní kombinací
světel a stínu dodává snímku potřebnou působivost.
Caligari
by se dal chápat i jako metafora pro poválečné Německo, plné
obav a znepokojení z nastalé situace a strachu z
budoucnosti.Caligari má představovat tehdejší systém, státní
autoritu a Cesare je jen loutkou v jeho rukou, která plní rozkazy a
v zájmu věci i umírá.
1921 Kid Charlie Chaplin
Film Kid znamenal na počátku
dvacátých let, kdy byl uveden do kin, nápadný obrat ve vývoji
Chaplinovy tvorby. Byl to nejenom jeho první dlouhý film, ale lišil
se od všech jeho předcházejících krátkých grotesek i námětem
a stylem. Toto dickensovským dechem poznamenané melodrama o
tulákovi, který se ujme a otcovskou péčí zahrnuje nalezence,
mělo svými lidsky hluboce prožitými scénami mimořádně velký
ohlas v kinech. Byl to do té doby nejúspěšnější Chaplinův
film.
1922 Upír
Nosferatu Friedrich W. Murnau
Mladý úředník realitní
kanceláře Hutter (GUSTAV VON WANGENHEIM) je vyslán do karpatských
hor k hraběti Orlokovi (MAX SCHRECK), aby s ním uzavřel smlouvu o
koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém
hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou
pravdu, hrabě Orlok je totiž upír. FRIEDRICHU WILHELMU MURNAUOVI
se nepodařilo získat práva na zfilmování románu BRAMA STOKERA
DRACULA a tak pozměnil jména osob a dějiště příběhu zasadil
do fiktivního městečka WISMAR. Zajímavostí také je, že Murnau
natáčel scény z Orlokova hradu na slovenském Oravském zámku
1922 Nanuk, človek
primitívny Robert J. Flaherty
Nanuk, člověk primitivní je
považován za dokument, jenž zásadním způsobem ovlivnil počátky
kinematografie. Je to pravděpodobně první film o vztahu člověka
k přírodě a první etnografický snímek. Obraz muže bojujícího
o přežití je zároveň archetypem dokumentární tvorby.
1923 Chamtivosť Erich von
Stroheim
Psychologické bohatství
tohoto původně čtyři a půl nebo možná dokonce devítihodinového
filmu, v oné době celkem výjimečné, obdařilo poprvé film
románovými výrazovými prostředy. Stroheim navázal na
griffithovský realismus, ale proti jeho trochu staromódnímu
viktoriánskému ideálu romantických hrdinů postavil v zolovském
duchu živé, plnokrevné typy, jejichž vývoj určovaly
psychologické a fyziologické dispozice a prostředí. Příběh je
příliš determinován ortodoxně chápaným naturalismem - dnes
například ruší určité dekadentní schválnosti, ale řeč
němého filmu a zvláštní dusivá atmosféra jsou dodnes opravdu
strhující. V realistickém výrazu film vykresluje ničivé
následky, které zanechává v chování a konání trojice
maloměšťáků vášnivá touha po penězích. V závěru dosahuje
režisérův divoký romantismus takřka epické šířky - sokové
vzájemně spojení pouty, umírají krátce po sobě v pustinách
Údolí smrti, žízniví, ale zasypaní zbytečným a zakrváceným
zlatem. Velký realista Stroheim, mistr v oživování charakterů,
vášní, věcí, které mu hrály přes množství významotvorných
detailů, se po výrazném, producenty vynuceném zkrácení snímku
odmítl k tomuto dílu hlásit a nikdy ho v konečném sestřihu ani
neviděl
1924 Posledná
štácia Friedrich W. Murnau
Jedinečná psychologická
studie tragédie jedince. Stárnoucí hotelový portýr byl díky své
uniformě vrátného pro celé okolí symbolem velkého světa. Už
ale není schopen unést kufry přijíždějících hostů, a tak je
ředitelem přeřazen na místo uklízeče toalet. Aby se mohl
důstojně zúčastnit svatby své dcery, uniformu ukradne
1925 Krížnik
Potemkin Sergej M. Ejzenštejn
25. prosince 1925 měl
premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok
později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce
nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a
1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo
za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má
pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka,
masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti
letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu
k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou
premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní
divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a
dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné
umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k
revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto
dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně,
pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit.
1925 Zlaté opojenie Charles
Chaplin
V době zlaté horečky se
tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na
Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na
dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa
také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá
přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty
rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní
tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje.
1926 Matka Vsevolod
Pudovkin
Ve filmu Matka (Мать) není
žádná rozpačitost. Větší umění? Bezpečnější umělecká
zkušenost. Není to jen bezesporné nadání mladého,
čtyřiadvacetiletého režiséra Pudovkina, je to jednota světového
názoru, která nedovoluje podobné úchylky. Ve filmu je prožitek
lidu. Jen z tohoto prožití může pocházet Pudovkinova znalost
lidského materiálu a jeho ovládání. Hodně pracuje s
jednotlivými typy. Jde v tom však daleko na naturalistické líčení
prostředí. Za každým typem stojí společenská vrstva. Ať je to
hráč na balalajku, ať je to dělník, ať je to dozorce, ať to
jsou průmyslníci, ať to jsou vojáci a důstojníci každý
jednotlivec zastupuje skupinu, třídu, část společnosti. Z těchto
tváří vyčteme ruský osud. Kameraman jako Dostojevskij. Pudovkin
dává lidi snímat podle jejich významu v dějích normálně nebo
zvětšené. To nejsou obvyklé ozřejmující detaily. To je druhý
význam nad mimickým dorozuměním, symbolizování ne fantastickým
alegoriemi, nýbrž realitou poslušnou filmové techniky. Tak je
toto zdůrazňování zároveň skladebným tajemstvím. Těla rostu
a smršťují se. I v nehybném tu je pohyb. Jak skvěle je to všecko
hráno. Syn, který se poprvé zasměje, když mu matka ve vězení
podstrčila dopis. Stařík, zrádce, hospodské typy. Podivuhodné
je uvolňující a zase napínající včleňování krajiny. Skvělý
film, snad první, v němž jsou kompozičně zvládnuty osud
jednotlivce a osud masy.
1927 Napoleon Abel Gance
Vrcholné dílo němého filmu
francouzské kinematografie. Monumentální historická freska
francouzského režiséra Abela Ganceho o Napoleonově životě. Děj
je složen z jednotlivých epizod vojevůdcova života, který se v
konečné podobě skládal ze šesti dějství. Na začátku popisuje
jeho dětství a studia na vojenské akademii. Následuje uvěznění
na Korsice, odsouzení k smrti a útěk do Paříže. V dalším
dějství dovede Napoleon francouzskou armádu k vítězství nad
Angličany u Toulonu a stává se generálem. Poté je zatčen a
setkává se s Josephine, kterou si později vezme za ženu. Poslední
dějství končí italským tažením.
1927 Metropolis Fritz Lang
Píše se rok 2026...vítejte
v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě
budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního
útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují
stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER
FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá
bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se
setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o
lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst,
zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a
vyzývá je ke vzpouře...
1927 Generál Buster Keaton
1928 Utrpenie Panny
orleánskej Carl Theodor Dreyer
Slavné zpracování příběhu
o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou
kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet
fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné
dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v
následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů
lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k
hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město
kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku
osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou
pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG
1929 Andalúzsky pes Luis
Buñuel
Při psaní scénáře si Luis
Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo
racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a
surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco
znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne
dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží,
v díře v dlani se objeví množství mravenců...
Surrealismus
20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře,
teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou
provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná
je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje
potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb.
Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná
- počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče
pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence
táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata,
potřísněná krví a výkaly.
1929 Ecce homo! King Vidor
John Sims se narodil 4.
července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak
dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až
tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New
Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání".
Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji
nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to
nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se
žít nedá.
1929 Muž s kinoaparátom Dziga
Vertov
Dokumentárny - Město a
člověk jsou v dynamickém pohybu, ale jen "oko" kamery je
schopné zachytit je v nedbalkách. Klasika sovětské avantgardy 20.
let se strhujícím současným doprovodem Cinematic Orchestra, který
film posouvá do jiných časových souvislostí
1930 Na západe nič
nové Lewis Milestone
Zatímco většina filmů
zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci
protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise
Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let
po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které
mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých
německých branců v době první světové války na jejich cestě
od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování.
Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v
zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé.
Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný
v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně
zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty
kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské
vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a
finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu
snaží dosáhnout na nedalekého motýla
1930 Modrý anjel Josef von
Sternberg
Film Modrý anděl učinil jak
z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene
Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u
nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu
a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje
kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod
vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího
i poslední špetku lidské důstojnosti.
1930 Zlatý vek Luis Buñuel
Na ostrově Malorca žijí
špinaví a groteskně hrůzostrašní lidé. K jejím břehům
připlouvají poslové civilizovaného světa v pobobě arcibiskupů.
Ti nacházejí původní obyvatele v rozkladu - doslova fyzickém.
Dobyvatelé se sami nazvou Malorčany a guvernér položí základní
kámen nového věku. Jeho zahajovací projev však přeruší
milostné výkřiky. Muž a žena se v objetí válejí v blátě,
lhostejni k davu, což je první signál ke vzpouře proti císařskému
Římu... Zlatý věk použil Buňuel k tomu, aby demystifikoval
všechny základní články pořádku a práva - církev, rodinu,
armádu, policii - a zařadil se tak k nejkontroverznějším
režisérům světové kinematografie
1930 Zem Alexandr Dovženko
Poslední Dovženkův němý
film je i vyvrcholením slavné epochy sovětské kinematografie.
Analýza třídního boje při kolektivizaci vesnice je tu podána s
neobyčejnou silou poetického vidění. Dílo proslavilo svého
tvůrce na celém světě a bruselská konference filmových
historiků v r. 1958 je zařadila mezi nejlepší filmy v dějinách
kinematografie.
1931 Svetlá
veľkomesta Charles Chaplin
Když tulák Charlie (Charles
Chaplin) náhodou zachrání opilého milionáře (Harry Myers) před
sebevraždou, je od něho napřed bohatě obdarován, ale příštího
rána vyhozen za dveře. Později se Charlie setká se slepou
květinářkou (Virginia Cherillová), jejíž osud ho natolik dojme,
že jí chce uhradit drahou operaci. Aby sehnal peníze, pokusí se
dokonce boxovat o cenu. Přitom potká znovu milionáře, který mu -
zase v opilosti - dá tisíc dolarů. Charlie je podstrčí dívce a
vzápětí je zatčen, poněvadž na něj padne podezření, že
dolary ukradl. Když je propuštěn z vězení, setká se znovu s
dívkou, jež se mezitím vyléčila a stala se majitelkou malého
květinářství. Přestože svého jediného dobrodince pozná, k
happy-endu překvapivě nedojde.
Chaplinův němý film,
natočený již za éry zvukového filmu, je tragikomickým útokem
proti buržoázní společnosti
1931 M – Vrah medzi
nami Fritz Lang
V lesích je nalezeno mrtvé
tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé
hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě
podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých
řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do
svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých
let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné
německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta
narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa
v přelomovém údobí.
1933 Slepačia polievka Leo
McCarey
Barney Hopkins na Broadway
uvádí novou hru, ale den před premiérou mu jsou kulisy a kostýmy
zabaveny kvůli neplacení účtů. Účinkující končí na ulici a
protože vládne krize, nevypadá to, že by měli nějakou šanci.
Tři sboristky Carol, Trixie a Polly se doslechnou, že Hopkins se
věnuje novému projektu, tak ho pozvou k sobě do bytu a on jim
slíbí práci, pokud najde někoho, kdo by ho založil. Ze
sousedního bytu se k nim linou melodie Pollyina přítele, mladého
skladatele Brada Robertse, který bydlí vedle. Hopkins je jeho prací
nadšen a nabídne mu spolupráci. Jenomže Brad pochází z bohaté
rodiny, která jeho umělecké tendence neschvaluje, takže cesta k
výsledku nebude zdaleka jednoduchá
1933 Trojka z mravov Jean
Vigo
Dětství. Děti opuštěné
na počátku školního roku kdesi na vesnickém školním dvoře.
(Jean Vigo). My sledujeme jejich trampoty poznamenané rodícím se
temperamentem, jenž se střetává s rigidní maloměšťáckou
morálkou učitelů a vychovatelů. Příběh skupiny chlapců, kteří
postupně stupňují své útoky proti učitelům až do finálního
výbuchu, je rovněž autorovou výpovědí o vlastních prožitých
traumatech. Génius francouzského filmu Jean Vigo vytvořil svůj
nejautobiografičtější film. Ovšem skutečnost nechal zahalenou
snovým oparem. Divák by občas mohl mít pocit, že vše je jenom
pouhá hra, ale sílu tohoto filmu tvoří krutě realistické
obrazy, pospojované zvláštním druhem poezie. Vigův film se stal
protestem proti autoritativním výchovným metodám. Polemiky kolem
díla vyvrcholily jeho zákazem a do kin byl uvolněn teprve po roce
1945. Našel si mnoho obdivovatelů a další režiséři (např. F.
Truffaut) se jím cítili ovlivněni. Jean Vigo byl ve své době
nepochopen a na své objevení musel čekat až do nástupu nové
vlny. Nicméně jeho film Trojka z mravů se stal klasickým dílem,
vypovídajícím o dětech, které se bouří proti nesmyslné
autoritě. Nezapomenutelnou i nadále zůstává scéna společné
ložnice s průvodem andělů-školáků v bílých košilích, kteří
snově proplouvají mezi létajícím peřím. Letos budeme mít
navíc možnost vidět restaurovanou kopii firmy Gaumont.
1934 Stalo sa jednej
noci Frank Capra
Dcera milionáře Ellen
Andrewsová (Claudette Colbert) uteče svému otci (Walter Connolly),
protože jí nechce dovolit, aby si vzala pilota. V autobuse potká
právě vyhozeného reportéra Petera Warnea (Clark Gable), který ji
- když ji pozná - unese, aby si zajistil senzační článek. Na
útěku oba pozvolna objevují své city a po rozmanitých zápletkách
se do sebe zamilují.
Komedie Franka Capry STALO SE JEDNÉ
NOCI odstartovala bez zvláštní novinářské reklamy, přesto se
milostný příběh milionářské dcerky a reportéra stal finančně
nejúspěšnějším filmem roku a založil tradici satirických
komedií. Celá desetiletí to byl jediný film, který získal pět
nejdůležitějších Oscarů (za nejlepší film, režii, mužský
herecký výkon, ženský herecký výkon a scénář)
1937 Veľká ilúzia Jean
Renoir
Dva francoužští důstojníci,
kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean
Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do
zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními
vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim
však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k
přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v
dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání
1938 Alexander Nevský Sergej
M. Ejzenštejn
Třicátá léta Sergeji
Ejzenštejnovi příliš nepřála. Z tvůrce poplatného režimu se
stal odmítaným režisérem, a tudíž selhaly jeho plány na
adaptaci Dreiserovy Americké tragédie. Návrat na výsluní mu
zajistil snímek o jednom z největších ruských válečníků -
Alexandru Něvském, který dokázal porazit armádu Řádu německých
rytířů při jejich expanzi na východ. Ejzenštejn se tu opět
projevil jako mistr obrazové kompozice i velkých davových scén.
Charakter bitevních scén umocnila hudba Sergeje Prokofjeva
1939 Odviate vetrom Victor
Fleming
Nejslavnější americký film
všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a
světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské
války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873).
Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky
silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i
hereckým výkonům.
1939 Čarodejník z krajiny
Oz Victor Fleming
V příběhu, který zná
každé americké dítě je malá Dorotka spolu se svým pejskem
přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala
zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města,
kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci:
Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá
mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá
čarodějnice Západu. Známou scénu s hodnou čarodějnicí Glindou
("Are you a good witch, or a bad witch?") ze začátku
filmu můžeme vidět na plátně kina Radio City Music Hall ve filmu
SVĚT ZÍTŘKA.
1939 Prepadnutie John Ford
Nesmrtelný western, jenž
určuje měřítka dokonalosti žánru. Zápletka postavená na
sporném tématu obhajoby osobní msty je řemeslnou bravurou
dovedena k emocionálně strhujícímu finále - indiáni přepadnou
dostavník. Důraz na povinné akční pojetí obohacuje étos
liberálního smýšlení, jímž Přepadení nabývá i váhu
společensky závažného díla
1940 Diktátor Charles
Chaplin
Po skončení války se vrací
židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském
ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou
vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec
všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá
expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor
Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském
ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na
odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i
holič a jeho přítelkyně Hana
1940 Ovocie hnevu John Ford
Film HROZNY HNĚVU je filmovou
adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na
filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití
v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají
velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových
opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života.
Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své
jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a
štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a
Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži,
ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí
k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými
dělníky. Situace se vyhrocuje
1941 Občan Kane Orson
Welles
Neposlušné dítě Hollywoodu
Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo
milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již
ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal
jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou
novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s
pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny
ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc
ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého
uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William
Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti
nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za
scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J.
Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha
prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.
1942 Casablanca Michael
Curtiz
Američan Rick Blaine rozjíždí
v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí
sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si
trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník
proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak
podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou
Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před
gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou
přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují
společně útěk...
Jeden z najkultovejších hollywoodskych
filmov všetkých čias sa odohráva počas II. svetovej vojny na
neokupovanom území Maroka, v Casablance. Tá sa stala prestupnou
stanicou pre utečencov a členov odboja, ktorí sa pred hrozbou
nacizmu snažia utiecť z Európy. Casablanca je však aj rajom pre
špiónov, zradcov a podvodníkov, snažiacich sa vyťažiť čo
najviac z vojnovej situácie. Centrom nočného života mesta, ale aj
miestom, kde sa vybavujú dôležité obchody, predávajú víza,
dokumenty a informácie, je Rickov bar. Jeho majiteľom je Američan
Rick Blaine, muž, ktorý sa obrnil cynizmom, aby dokázal na tomto
kolotoči ľudských osudov prežiť a zostať pritom nad vecou. To
sa mu však darí iba dovtedy, kým do jeho baru i života opäť
nevstúpi Ilse, s ktorou kedysi v Paríži prežil osudovú lásku.
Ilse ho pred ich plánovaným útekom z okupovaného Pariža bez
vysvetlenia opustila. Teraz sa s Rickom znovu stretáva a chce jeho
prostredníctvom získať tranzitné víza. Ilsa totiž do Casablancy
pricestovala so svojím manželom Victorom Lászlóm, vodcom odboja,
ktorý musí utiecť do Ameriky. Rick tak zrazu stojí pred dilemou:
riskovať krk kvôli žene, ktorá ho v minulosti zradila, alebo
zachovať si vlastnú neutralitu? Situácia sa však pre zmení, keď
zisťuje, aké dôvody pred rokmi Ilsu viedli k úteku z Paríža.
Film získal troch Oscarov - za najlepší film, réžiu i scenár -
a vďaka charizme svojich postáv i melodramatickému príbehu sa
natrvalo zapísal do zlatého fondu kinematografie.
1945 Deti raja Marcel Carné
Tento unikátní film byl
restaurován a digitalizován v úplné verzi a znovu uvádí na
scénu velkolepou fresku z Bulváru zločinu. Hlavní hrdinové jsou
inspirováni skutečnými postavami z divadelní a kriminální
historie, pouze jejich milostná a soukromá dobrodružství jsou
dílem autorovy představivosti. Marcel Carné vytvořil film ve
stylu románů Victora Huga, který vypráví příběh o lásce a
zločinu
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára