DF2

1902 Cesta na mesiac Georges Méliès
V květnu 1902 Georges Méliès natočil film, Cesta na Měsíc. Do kin šel v černobílé a také barevné verzi, ručně kolorovaný. V té době byl považován za celovečerní film – kolem 14 minut – a stal se celosvětovým úspěchem. První blockbuster v historii filmu byl však okamžitě zkopírován a plagován. V roce 1913 se Georges Méliès rozhodl na protest spálit sadu negativů tohoto snímku. Jedna černobílá kopie však přežila. Barevná verze byla považována za ztracenou. Až do roku 1993


1903 Veľká vlaková lúpež Edwin Porter
Film, který je považován za vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného žánru. Zápletka Velké vlakové loupeže vám jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho. Download filmu


1915 Zrodenie národa D. W. Griffith
Po svých prvních malých filmech přichází David Wark Griffith ke svému prvnímu velkému dílu, o kterém se dá hovořit jako o prvním historickém eposu a které na jednu stranu vyvolalo obrovské protichůdné reakce a nepokoje a na straně druhé, i přes svou více než tříhodinovou délku, dokázalo snadno naplnit sály a pokladny kin v době své distribuce.

Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.

D. W. Griffith díky tomuto snímku vytvořil zcela nové standardy Hollywoodu a s pomocí nesčetných uměleckých inovací, které zahrnovali dramatické záběry zblízka a pohyblivé záběry znamenající odvrat od tradiční divadelní strnulosti, přes paralelní dějové sekvence, prolínaní záběrů a různé střihové techniky, zásadním způsobem přetvořil dobový filmový jazyk.

Zrození národa však každopádně působí jako silný propagandistický snímek a ve své době se setkal s bouřlivým rozhořčením, zejména v Evropě, jakožto i nadšením. Ale skutečnost je taková, že Zrození národa zůstalo respektovaným dílem, které je dodnes podrobováno studiu a je důležitým mezníkem v dějinách kinematografie


1916 Intolerancia D. W. Griffith
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce


1919 Kabinet doktora Caligariho Robert Wiene
V době pouťových atrakcí přijíždí do městečka Holstenwallu doktor Caligari (WERNER KRAUSS) se svým vystoupením. Předvádí v něm věštecké schopnosti náměsíčníka Cesara (CONRAD VEIDT), kterého ovládá pomocí hypnózy. Jeden z přítomných přihlížejících se Cesara zeptá, jak dlouho bude ještě žít a Cesar odpoví, že do svítání. Druhý den je dotyčný mladík nalezen zavražděn a stopy vedou k Cesarovi...

CABINET DOKTORA CALIGARIHO bývá označován jako první expresionistické dílo. Jeho kouzlo spočívá především v nevídaném řešení výtvarné scény, kterou obstarala skupina mladých avantgardních umělců DER STURM. Dokonale vytvořili fantaskní dekorace pokřivených zdeformovaných ploch a celkový dojem nereálného světa, který spolu s vypjatými hereckými výkony, výrazným líčením herců a bizarní kombinací světel a stínu dodává snímku potřebnou působivost.

Caligari by se dal chápat i jako metafora pro poválečné Německo, plné obav a znepokojení z nastalé situace a strachu z budoucnosti.Caligari má představovat tehdejší systém, státní autoritu a Cesare je jen loutkou v jeho rukou, která plní rozkazy a v zájmu věci i umírá.


1921 Kid Charlie Chaplin
Film Kid znamenal na počátku dvacátých let, kdy byl uveden do kin, nápadný obrat ve vývoji Chaplinovy tvorby. Byl to nejenom jeho první dlouhý film, ale lišil se od všech jeho předcházejících krátkých grotesek i námětem a stylem. Toto dickensovským dechem poznamenané melodrama o tulákovi, který se ujme a otcovskou péčí zahrnuje nalezence, mělo svými lidsky hluboce prožitými scénami mimořádně velký ohlas v kinech. Byl to do té doby nejúspěšnější Chaplinův film.


1922 Upír Nosferatu Friedrich W. Murnau
Mladý úředník realitní kanceláře Hutter (GUSTAV VON WANGENHEIM) je vyslán do karpatských hor k hraběti Orlokovi (MAX SCHRECK), aby s ním uzavřel smlouvu o koupi nemovitosti. Po strastiplné cestě jej uvítá hrabě na svém hradu. S příchodem první noci však Hutter zjišťuje krutou pravdu, hrabě Orlok je totiž upír. FRIEDRICHU WILHELMU MURNAUOVI se nepodařilo získat práva na zfilmování románu BRAMA STOKERA DRACULA a tak pozměnil jména osob a dějiště příběhu zasadil do fiktivního městečka WISMAR. Zajímavostí také je, že Murnau natáčel scény z Orlokova hradu na slovenském Oravském zámku


1922 Nanuk, človek primitívny Robert J. Flaherty
Nanuk, člověk primitivní je považován za dokument, jenž zásadním způsobem ovlivnil počátky kinematografie. Je to pravděpodobně první film o vztahu člověka k přírodě a první etnografický snímek. Obraz muže bojujícího o přežití je zároveň archetypem dokumentární tvorby.


1923 Chamtivosť Erich von Stroheim
Psychologické bohatství tohoto původně čtyři a půl nebo možná dokonce devítihodinového filmu, v oné době celkem výjimečné, obdařilo poprvé film románovými výrazovými prostředy. Stroheim navázal na griffithovský realismus, ale proti jeho trochu staromódnímu viktoriánskému ideálu romantických hrdinů postavil v zolovském duchu živé, plnokrevné typy, jejichž vývoj určovaly psychologické a fyziologické dispozice a prostředí. Příběh je příliš determinován ortodoxně chápaným naturalismem - dnes například ruší určité dekadentní schválnosti, ale řeč němého filmu a zvláštní dusivá atmosféra jsou dodnes opravdu strhující. V realistickém výrazu film vykresluje ničivé následky, které zanechává v chování a konání trojice maloměšťáků vášnivá touha po penězích. V závěru dosahuje režisérův divoký romantismus takřka epické šířky - sokové vzájemně spojení pouty, umírají krátce po sobě v pustinách Údolí smrti, žízniví, ale zasypaní zbytečným a zakrváceným zlatem. Velký realista Stroheim, mistr v oživování charakterů, vášní, věcí, které mu hrály přes množství významotvorných detailů, se po výrazném, producenty vynuceném zkrácení snímku odmítl k tomuto dílu hlásit a nikdy ho v konečném sestřihu ani neviděl


1924 Posledná štácia Friedrich W. Murnau
Jedinečná psychologická studie tragédie jedince. Stárnoucí hotelový portýr byl díky své uniformě vrátného pro celé okolí symbolem velkého světa. Už ale není schopen unést kufry přijíždějících hostů, a tak je ředitelem přeřazen na místo uklízeče toalet. Aby se mohl důstojně zúčastnit svatby své dcery, uniformu ukradne


1925 Krížnik Potemkin Sergej M. Ejzenštejn
25. prosince 1925 měl premiéru film (Броненосец Потёмкин), který o rok později získal cenu Americké filmové akademie, v dalším roce nejvyšší cenu Světové výstavy v Paříži a v letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu určilo za nejlepší film všech dob Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže a dal Potěmkinem dělnické třídě celého světa nejen nádherné umělecké dílo, ale i doklad o síle její solidarity a výzvu k revoluci. V mnoha zemích bojovala buržoazní cenzura proti tomuto dílu ale film, podoben křižníku v závěrečné scéně, pokračoval ve vítězné plavbě, kterou nebylo možno zastavit.


1925 Zlaté opojenie Charles Chaplin
V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje.


1926 Matka Vsevolod Pudovkin
Ve filmu Matka (Мать) není žádná rozpačitost. Větší umění? Bezpečnější umělecká zkušenost. Není to jen bezesporné nadání mladého, čtyřiadvacetiletého režiséra Pudovkina, je to jednota světového názoru, která nedovoluje podobné úchylky. Ve filmu je prožitek lidu. Jen z tohoto prožití může pocházet Pudovkinova znalost lidského materiálu a jeho ovládání. Hodně pracuje s jednotlivými typy. Jde v tom však daleko na naturalistické líčení prostředí. Za každým typem stojí společenská vrstva. Ať je to hráč na balalajku, ať je to dělník, ať je to dozorce, ať to jsou průmyslníci, ať to jsou vojáci a důstojníci každý jednotlivec zastupuje skupinu, třídu, část společnosti. Z těchto tváří vyčteme ruský osud. Kameraman jako Dostojevskij. Pudovkin dává lidi snímat podle jejich významu v dějích normálně nebo zvětšené. To nejsou obvyklé ozřejmující detaily. To je druhý význam nad mimickým dorozuměním, symbolizování ne fantastickým alegoriemi, nýbrž realitou poslušnou filmové techniky. Tak je toto zdůrazňování zároveň skladebným tajemstvím. Těla rostu a smršťují se. I v nehybném tu je pohyb. Jak skvěle je to všecko hráno. Syn, který se poprvé zasměje, když mu matka ve vězení podstrčila dopis. Stařík, zrádce, hospodské typy. Podivuhodné je uvolňující a zase napínající včleňování krajiny. Skvělý film, snad první, v němž jsou kompozičně zvládnuty osud jednotlivce a osud masy.


1927 Napoleon Abel Gance
Vrcholné dílo němého filmu francouzské kinematografie. Monumentální historická freska francouzského režiséra Abela Ganceho o Napoleonově životě. Děj je složen z jednotlivých epizod vojevůdcova života, který se v konečné podobě skládal ze šesti dějství. Na začátku popisuje jeho dětství a studia na vojenské akademii. Následuje uvěznění na Korsice, odsouzení k smrti a útěk do Paříže. V dalším dějství dovede Napoleon francouzskou armádu k vítězství nad Angličany u Toulonu a stává se generálem. Poté je zatčen a setkává se s Josephine, kterou si později vezme za ženu. Poslední dějství končí italským tažením.


1927 Metropolis Fritz Lang
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře...
1927 Generál Buster Keaton


1928 Utrpenie Panny orleánskej Carl Theodor Dreyer
Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG


1929 Andalúzsky pes Luis Buñuel
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců...

Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.


1929 Ecce homo! King Vidor
John Sims se narodil 4. července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání". Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se žít nedá.


1929 Muž s kinoaparátom Dziga Vertov
Dokumentárny - Město a člověk jsou v dynamickém pohybu, ale jen "oko" kamery je schopné zachytit je v nedbalkách. Klasika sovětské avantgardy 20. let se strhujícím současným doprovodem Cinematic Orchestra, který film posouvá do jiných časových souvislostí


1930 Na západe nič nové Lewis Milestone
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla


1930 Modrý anjel Josef von Sternberg
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.


1930 Zlatý vek Luis Buñuel
Na ostrově Malorca žijí špinaví a groteskně hrůzostrašní lidé. K jejím břehům připlouvají poslové civilizovaného světa v pobobě arcibiskupů. Ti nacházejí původní obyvatele v rozkladu - doslova fyzickém. Dobyvatelé se sami nazvou Malorčany a guvernér položí základní kámen nového věku. Jeho zahajovací projev však přeruší milostné výkřiky. Muž a žena se v objetí válejí v blátě, lhostejni k davu, což je první signál ke vzpouře proti císařskému Římu... Zlatý věk použil Buňuel k tomu, aby demystifikoval všechny základní články pořádku a práva - církev, rodinu, armádu, policii - a zařadil se tak k nejkontroverznějším režisérům světové kinematografie


1930 Zem Alexandr Dovženko
Poslední Dovženkův němý film je i vyvrcholením slavné epochy sovětské kinematografie. Analýza třídního boje při kolektivizaci vesnice je tu podána s neobyčejnou silou poetického vidění. Dílo proslavilo svého tvůrce na celém světě a bruselská konference filmových historiků v r. 1958 je zařadila mezi nejlepší filmy v dějinách kinematografie.


1931 Svetlá veľkomesta Charles Chaplin
Když tulák Charlie (Charles Chaplin) náhodou zachrání opilého milionáře (Harry Myers) před sebevraždou, je od něho napřed bohatě obdarován, ale příštího rána vyhozen za dveře. Později se Charlie setká se slepou květinářkou (Virginia Cherillová), jejíž osud ho natolik dojme, že jí chce uhradit drahou operaci. Aby sehnal peníze, pokusí se dokonce boxovat o cenu. Přitom potká znovu milionáře, který mu - zase v opilosti - dá tisíc dolarů. Charlie je podstrčí dívce a vzápětí je zatčen, poněvadž na něj padne podezření, že dolary ukradl. Když je propuštěn z vězení, setká se znovu s dívkou, jež se mezitím vyléčila a stala se majitelkou malého květinářství. Přestože svého jediného dobrodince pozná, k happy-endu překvapivě nedojde.

Chaplinův němý film, natočený již za éry zvukového filmu, je tragikomickým útokem proti buržoázní společnosti


1931 M – Vrah medzi nami Fritz Lang
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí.


1933 Slepačia polievka Leo McCarey
Barney Hopkins na Broadway uvádí novou hru, ale den před premiérou mu jsou kulisy a kostýmy zabaveny kvůli neplacení účtů. Účinkující končí na ulici a protože vládne krize, nevypadá to, že by měli nějakou šanci. Tři sboristky Carol, Trixie a Polly se doslechnou, že Hopkins se věnuje novému projektu, tak ho pozvou k sobě do bytu a on jim slíbí práci, pokud najde někoho, kdo by ho založil. Ze sousedního bytu se k nim linou melodie Pollyina přítele, mladého skladatele Brada Robertse, který bydlí vedle. Hopkins je jeho prací nadšen a nabídne mu spolupráci. Jenomže Brad pochází z bohaté rodiny, která jeho umělecké tendence neschvaluje, takže cesta k výsledku nebude zdaleka jednoduchá


1933 Trojka z mravov Jean Vigo
Dětství. Děti opuštěné na počátku školního roku kdesi na vesnickém školním dvoře. (Jean Vigo). My sledujeme jejich trampoty poznamenané rodícím se temperamentem, jenž se střetává s rigidní maloměšťáckou morálkou učitelů a vychovatelů. Příběh skupiny chlapců, kteří postupně stupňují své útoky proti učitelům až do finálního výbuchu, je rovněž autorovou výpovědí o vlastních prožitých traumatech. Génius francouzského filmu Jean Vigo vytvořil svůj nejautobiografičtější film. Ovšem skutečnost nechal zahalenou snovým oparem. Divák by občas mohl mít pocit, že vše je jenom pouhá hra, ale sílu tohoto filmu tvoří krutě realistické obrazy, pospojované zvláštním druhem poezie. Vigův film se stal protestem proti autoritativním výchovným metodám. Polemiky kolem díla vyvrcholily jeho zákazem a do kin byl uvolněn teprve po roce 1945. Našel si mnoho obdivovatelů a další režiséři (např. F. Truffaut) se jím cítili ovlivněni. Jean Vigo byl ve své době nepochopen a na své objevení musel čekat až do nástupu nové vlny. Nicméně jeho film Trojka z mravů se stal klasickým dílem, vypovídajícím o dětech, které se bouří proti nesmyslné autoritě. Nezapomenutelnou i nadále zůstává scéna společné ložnice s průvodem andělů-školáků v bílých košilích, kteří snově proplouvají mezi létajícím peřím. Letos budeme mít navíc možnost vidět restaurovanou kopii firmy Gaumont.


1934 Stalo sa jednej noci Frank Capra
Dcera milionáře Ellen Andrewsová (Claudette Colbert) uteče svému otci (Walter Connolly), protože jí nechce dovolit, aby si vzala pilota. V autobuse potká právě vyhozeného reportéra Petera Warnea (Clark Gable), který ji - když ji pozná - unese, aby si zajistil senzační článek. Na útěku oba pozvolna objevují své city a po rozmanitých zápletkách se do sebe zamilují.

Komedie Franka Capry STALO SE JEDNÉ NOCI odstartovala bez zvláštní novinářské reklamy, přesto se milostný příběh milionářské dcerky a reportéra stal finančně nejúspěšnějším filmem roku a založil tradici satirických komedií. Celá desetiletí to byl jediný film, který získal pět nejdůležitějších Oscarů (za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon, ženský herecký výkon a scénář)


1937 Veľká ilúzia Jean Renoir
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání


1938 Alexander Nevský Sergej M. Ejzenštejn
Třicátá léta Sergeji Ejzenštejnovi příliš nepřála. Z tvůrce poplatného režimu se stal odmítaným režisérem, a tudíž selhaly jeho plány na adaptaci Dreiserovy Americké tragédie. Návrat na výsluní mu zajistil snímek o jednom z největších ruských válečníků - Alexandru Něvském, který dokázal porazit armádu Řádu německých rytířů při jejich expanzi na východ. Ejzenštejn se tu opět projevil jako mistr obrazové kompozice i velkých davových scén. Charakter bitevních scén umocnila hudba Sergeje Prokofjeva


1939 Odviate vetrom Victor Fleming
Nejslavnější americký film všech dob! Dramatický milostný příběh Scarlett O'Harové a světáckého Rhetta Butlera, odehrávající se v letech občanské války a následující rekonstrukce poraženého Jihu (1861 - 1873). Snímek natolik přesáhl svou dobu, že okouzluje i dnes díky silnému příběhu, velkolepé výpravě, krásné kameře i hereckým výkonům.


1939 Čarodejník z krajiny Oz Victor Fleming
V příběhu, který zná každé americké dítě je malá Dorotka spolu se svým pejskem přenesena tornádem z Kansasu do kouzelné země Oz. Aby se dostala zpět, musí se vypravit na dlouhou cestu do Smaragdového města, kde žije mocný čaroděj. Doprovázejí ji tři společníci: Strašák, Zbabělý Lev a Plechový Dřevorubec. Po cestě číhá mnoho nebezpečí a navíc si na Dorotku brousí zuby Zlá čarodějnice Západu. Známou scénu s hodnou čarodějnicí Glindou ("Are you a good witch, or a bad witch?") ze začátku filmu můžeme vidět na plátně kina Radio City Music Hall ve filmu SVĚT ZÍTŘKA.


1939 Prepadnutie John Ford
Nesmrtelný western, jenž určuje měřítka dokonalosti žánru. Zápletka postavená na sporném tématu obhajoby osobní msty je řemeslnou bravurou dovedena k emocionálně strhujícímu finále - indiáni přepadnou dostavník. Důraz na povinné akční pojetí obohacuje étos liberálního smýšlení, jímž Přepadení nabývá i váhu společensky závažného díla


1940 Diktátor Charles Chaplin
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana


1940 Ovocie hnevu John Ford
Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje


1941 Občan Kane Orson Welles
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.


1942 Casablanca Michael Curtiz
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Jeden z najkultovejších hollywoodskych filmov všetkých čias sa odohráva počas II. svetovej vojny na neokupovanom území Maroka, v Casablance. Tá sa stala prestupnou stanicou pre utečencov a členov odboja, ktorí sa pred hrozbou nacizmu snažia utiecť z Európy. Casablanca je však aj rajom pre špiónov, zradcov a podvodníkov, snažiacich sa vyťažiť čo najviac z vojnovej situácie. Centrom nočného života mesta, ale aj miestom, kde sa vybavujú dôležité obchody, predávajú víza, dokumenty a informácie, je Rickov bar. Jeho majiteľom je Američan Rick Blaine, muž, ktorý sa obrnil cynizmom, aby dokázal na tomto kolotoči ľudských osudov prežiť a zostať pritom nad vecou. To sa mu však darí iba dovtedy, kým do jeho baru i života opäť nevstúpi Ilse, s ktorou kedysi v Paríži prežil osudovú lásku. Ilse ho pred ich plánovaným útekom z okupovaného Pariža bez vysvetlenia opustila. Teraz sa s Rickom znovu stretáva a chce jeho prostredníctvom získať tranzitné víza. Ilsa totiž do Casablancy pricestovala so svojím manželom Victorom Lászlóm, vodcom odboja, ktorý musí utiecť do Ameriky. Rick tak zrazu stojí pred dilemou: riskovať krk kvôli žene, ktorá ho v minulosti zradila, alebo zachovať si vlastnú neutralitu? Situácia sa však pre zmení, keď zisťuje, aké dôvody pred rokmi Ilsu viedli k úteku z Paríža. Film získal troch Oscarov - za najlepší film, réžiu i scenár - a vďaka charizme svojich postáv i melodramatickému príbehu sa natrvalo zapísal do zlatého fondu kinematografie.


1945 Deti raja Marcel Carné
Tento unikátní film byl restaurován a digitalizován v úplné verzi a znovu uvádí na scénu velkolepou fresku z Bulváru zločinu. Hlavní hrdinové jsou inspirováni skutečnými postavami z divadelní a kriminální historie, pouze jejich milostná a soukromá dobrodružství jsou dílem autorovy představivosti. Marcel Carné vytvořil film ve stylu románů Victora Huga, který vypráví příběh o lásce a zločinu